Moje Final Interview začínalo přesně v 11:30. Byla to neděle. Hotel byl celkem prázdnej. Vzhledem k tomu, že nerada bejvám na velký věci a akce nepřipravená, googlila jsem o sto šest co mě vlastně čeká. Připravte se na otázky typu:
- Co jste někdy udělali navíc pro zákazníka?
- Zažili jste někdy situaci, kdy jste pomohli kolegovy/kolegyni v práci?
- Jak si organizujete práci?
- Proč chcete být zrovna crabin crew?
- Setkali jste se někdy s kulturní odlišností? A jak jste tuto situaci řešili?
V 11:25 už si mě recruiterka zvala dovnitř (ta samá jako z předchozího dne). Než sme začaly, upozornila mě na to, že si během našeho rozhovoru bude psát poznámky do počítače. Je to mimochodem strašně znervózňující věc.
Je důležitý si vsugerovat, že nejste nervózní a brát to vlastně jako takovej menší rozhovor s kámoškou v kavárně. Žádnou otázkou mě nezaskočila, protože jsem se fakt hodně připravovala. Čekala jsem, že se mě bude ptát na moje zkušenosti z Irska.(Několik měsíců jsem tam pracovala.) Pokud tedy máte nějaký zkušenosti ze zahraničí, určitě se na to připravte. Po poslední otázce mi poděkovala a říkala, že už víc asi nepotřebuje.
Veškerou nervozitu a pocity na zvracení skryjte za úsměv |
Zvedla jsem se, podaly jsme si ruku, rozloučily se a já vyšla ze dveří. Když jsem se podívala na hodiny, nebylo ještě ani dvanáct. Byla jsem zděšená, protože holčina přede mnou tam seděla skoro celej svůj čas. Když jsem to pak zjišťovala od ostatních, všichni tam seděli dýl než já.
Bylo mi strašně, protože jsem nevěděla, jak na tom sem. Žádná zpětná vazba. Nic.
Věděla jsem, že teď mě čeká ta nejhorší část. ČEKÁNÍ.
Outfit na Final Interview |
No comments:
Post a Comment