Vánoce, Taipei a Novej rok

V pohodě se usaďte, dejte si čaj a cukroví. Pokud ještě teda nějaký máte. Dlouho jsem nic nepřidala a posledních pár dní bylo bohatých na zážitky a ráda se o ně samozřejmě s váma podělim.
Měla jsem ohromný štěstí, že jsem mohla trávit Vánoce s rodinkou. Sice s neúplnou, ale i tak jsem byla strašně ráda, že mě mohli navštívit. Byli tu tejden a já v tom tejdnu měla jen jeden let do Taipeje. Byl to skvělej layover. Zatim nejlepší, co jsem měla. Skvělá posádka i skvělej let. Bože můj a to jídlo!! Určitě se tam chci ještě jednou podívat. Moc sem se nestihla podívat se po městě, protože sme vyrazili na drink. No a znáte to... Druhej den pak člověku není úplně do skoku.

Byla sem i na masáži, ale ta taiwanská žena mě doslova zničila. Vlastně ještě teď mě bolí záda

Byla sme to ale dobrá sebranka

Už jenom kvůli tomu jídlu se musim vrátit

Sama bych se tu asi ztratila

↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓↓
Takže tohle byla Taipei a my můžeme pokračovat dál. Štědrej den sem si nadmíru užila. Šli jsme do Zero Gravity. Popili, pojedli a dokonce i zazpívali.. To už, ale radši mimo záznam. Určitě bych to nevyměnila za Vánoce ve sněhu, s bramborovym salátem a pohádkama, který sme už všichni stejně viděli snad tisíckrát. Každý Vánoce jsou, ale svym způsobem krásný a ve finále záleží s kym je trávíte.

Rodinku jsem ještě vzala do Wild Wadi. Aquapark, kterej je v Dubaji už celkem dlouho. Je tu i jeden novější, ale určitě doporučuju tenhle. Je to kousek od Burj al Arab a pokud máte rádi adrenalin určitě tam zajděte. Je tam nejrychlejší tobogán na světě. Takovej, jak pod váma podtrhnou dno a vy ani nestačíte křičet. Pak sme si udělali i výlet do Global Village. Je to kousek od místa, kde bydlim. Za tu dobu jsem se tam nebyla schopná vypravit tak jsem ráda, že jsem se tam konečně mohla podívat a ještě s nejbližšíma. Je to menší vesnička, kde z většiny států máte nějakou památku nebo zajímavost.

Dubaj mě svojí krásou asi nikdy neomrzí 

Global Village před Indií

No a k samotnýmu závěru se přesouváme k Silvestru a k Novýmu roku. To je story sama o sobě.. Začalo to asi takhle.
Nejdřív sem neměla vůbec plány. Měla jsem turnaroud do Karachi a vracet sem se měla v půl devatý večer a než bych se dostala domů byla by skoro půlnoc a tak sem byla smířená s tim, že budu prostě sama a budu to brát jako další normální večer.
Nakonec se, ale vyklubaly plány. Kámoška přijela se svym klukem do Dubaje a neměli sme moc šanci se vidět, tak sme ještě s Naderem vymysleli, že z letiště pojedu rovnou k němu. Všichni už tam budou a potom vyrazíme na festival. Skvělej plán, ale už od rána se začal celkem hroutit.
Teď v prosinci a lednu bejvá od půlnoci od rána strašná mlha. Tim pádem to znamená spoustu zpoždění. Můj odlet byl 13:25, než sem odjížděla na letiště říkala sem si, že radši zavolám jestli není nějakej delay, protože mlha toho rána byla fakt šílená. Takový to jak natáhnete ruku a nevidíte na prsty. No a samozřejmě že bylo zpoždění. Změnili to na 14:55. To by bylo furt ještě v pořádku. Pořád bych do Dubaje přiletěla kolem desátý večer. Už by to, ale bylo horší s dopravou. Ta je na Silvestra hrozivá. No, ale osud asi tomu tak chtěl a nakonec sme z Dubaje odlítali až v 17:35. Kapitán nám rovnou nedělal planý naděje a říkal, že přistaneme až tak po jedenáctý.
No a takhle vznikaj teroristický útoky! Ne, dělam si srandu. I když fakt sem v tu chvíli přemejšlela, co udělat s letadlem abysme nemuseli odletět.
Ještě ke všemu to byl fakt příšernej, přeplněnej let. Kolem jedenáctý na cestě zpátky z Karachi sem dosedla, připoutala a chtělo se mi fakt brečet. Nevěděla sem jestli půlnoc strávim vyháněnim pasažérů z letadla, nebo při cestě z letiště a to není úplně ideální Silvestr, co si budem povídat.. Víc crew mělo plány a tak atmosféra nebyla úplně veselá. Ve 23:59 sme všichni vystoupili z letadla udělali skupinový objetí, popřáli novej rok a tim to skončilo.
I když vlastně ještě úplně ne. Kámoška s přítelem odešli na festival, protože už měli koupený lístky předem. Mrzelo mě, že jsem už nemohla jít ale po jedný v noci už to nemá smysl, protože párty tu většinou končí ve 3 ráno.
Nader ale zůstal a slavil s rodinou a pár kámošema. Nakonec to byla fajn house party s fajn lidma a já nemusela bejt sama. Všechno to dobře nakonec dopadlo a víte proč? I když i při přistání nebylo do zpěvu a pákistanskej let mi zničil půlku plánů na silvestra, stejně sem nepřestala doufat, že to všechno stihnu, vyhnu se zácpě a užiju si novej rok, tak jako bych si ho užila i bez práce. A ono se tak stalo. Po půl druhý už sem dorazila na místo a mohla slavit. Hezký bylo, že kvůli mě sme udělali ještě jeden přípitek.

Všem přeju krásnej Novej rok! Zůstaňte šťastný a všechno půjde!
XOXO