Bylo to asi 2 roky zpátky. Ve First Class měl Neymara a když během letu sešel do economy viděl malýho kluka, co má na sobě dres s jeho jménem a číslem. Hodně dobrá náhoda. Zašel za Neymarem jestli by mu nevadilo, že by na minutu přinesl kluka z economy, co má na sobě jeho dres. On souhlasil. Obličej toho klučiny se nedal popsat. Bylo to prej asi jako, když spatříte boha na vlastní oči. Ke konci letu za Waynem přišel tatínek toho kluka a víte co se stalo? Ten kluk byl autista a jeho táta říkal, že ho nikdv životě neviděl takhle šťastnýho.
Bomba co? No a spoustu dalších historek bych vám tu mohla vyprávět do nekonečna...
↓↓↓
Takže když to shrneme. Pokud vás se mnou přepadne infarkt, epilepsie nebo cokoliv jinýho, tak vás s největší pravděpodobností zachránim. Odrodili jsme dítě, dávali CPR, uklidňovaly záchvaty paniky a a bohužel uklízeli i zvratky. Naštěstí na to máme takovej magickej prášek, kterej překreje ten smrad a a absorbuje všechno do sebe. I když to byl skvělej tejden plnej srandy a zážitků, stejně toho bylo spoustu ke studiu, ale člověku to šlo samo, když ho to baví. Nejhorší pro mě bylo učit se názvy léků a na co jsou. Většinu sem v životě neviděla, protože se u nás prodávaj pod jinym názvem. Jediný, co jsem znala byl tak maximálně panadol a imodium. Všechno to, ale dopadlo nejvíc nejlíp. Ze závěrečný zkoušky jsem dostala 100%. Končili jsme ten den cca kolem 2. Wayne naplánoval, že pak všichni můžem jit do Irish Village. Je to takový menší sídliště irskej hospod a je to jen 3 minuty chůze od training collage. Moc se mi tam líbilo. Konečně jsem si tu dala pořádný pivo. Víc už vám řeknou fotky a nějaký ty video.
Trénování rytmu a rychlosti CPR na písničky je geniální věc
Tři piva na sluníčku je někdy celkem hodně hehe
Je vidět, že když to člověka baví, tak to jde skoro samo :) Tak jen tak dál!
ReplyDelete