Tuesday, November 1, 2016

SEP✓

Já vim, dlouho jsem nic nepřidala. Nebyl čas, ale teď po SEP mi znovu začíná život, takže blog bude aktivnější. Článek je možná trochu delší, tak se pohodlně usaďte a připravte si kapesníky. Né, dělám si srandu. Tak dojemný to zase není. 
Nejtěžší část tréninku je za mnou. Jak rychle to uteklo co? Nemůžu uvěřit, že už tady budu skoro jeden, celej měsíc! Aklimatizace proběhla víc než v pořádku. Pořád jsem plná entuziasmu jako na začátku, ale nebudu vám lhát. Tyhle dva tejdny SEP byly hodně náročný. I když musim říct, že to byla jedna z největších zkušeností v mym životě... A to sem ještě ani nezačla lítat.
V průběhu těchto dnů se ve mně vystřídalo takovejch emocí a pocitů jako za celej život ne. Ocitla jsem se v situacích, že jsem v sobě dokonce objevila i skrytý vlastnosti a schopnosti.
První tejden byl ještě celkem zlehka. Druhá půlka SEP už byla den, co den horší a náročnější. Jak už jsem psala v předešlym článku, každej to zvládá jinak. Strašně ráda bych se s váma podělila o podrobnostech, jak training probíhal. Máme to bohužel zakázaný. Něco málo jsem si zjistila takže vim, co vám můžu prozradit aniž by mě vyhostili.
Jedna z nejzábavnějších částí byl ditching (katastrofická situace-přistávání na vodě). Byl to skvělej den. Sjížděli jsme klouzačkama z letadla. Plavaly jsme a cvičili přežití v džungli, v raftu nebo v poušti... Jo, jen jedna rada pro můj příští život. Nikdy neříkejte předtim než jdete dělat ditching, že ste byli v plaveckým týmu. Hodně lidí v našem batchi neumělo plavat. Takže hádejte na koho se přilepili. Nechápu jak jsem to zvládla, ale dokázala jsem všem pomoct a ještě jako jediná jsem měla suchý vlasy a nerozmazanej makeup. Takže to byla jedna káva pro mě. Den před ditchingem tréneří dali sázku, že komu se povede zůstat v lidskym stavu po výlezu z bazénu má u nich kávu.
Další super zábavná věc bylo hašení pravýho požáru. Jo, opravdu sme hasili pravej požár. Dál jsme museli čelit turbulencím(a né jen těm mírně elegantním). Vozejky občas lítaly po uličkách, když je někdo zapomněl zabezpečit.

  

Ty jo to zní tak dobrodružně všechno, když se na to člověk zpětně podívá. Byly to fakt skvělý dva tejdny. Někdy člověk chtěl skočit pod simulátor nebo se utopit, ale všechna ta dřina za to stála. Tréneři byly skvělý. Nikki, Hassan a JP. Když jedna holčina z našeho batche měla narozky koupili dort, my jsme přispěli na nějakej ten dárek a udělali překvapení ve třídě, když se vracela z pauzy. Dole pak najdete kratší video.
Dneska byly poslední testy. Docela jsem se zapotila, ale 100% a 95%. Myslim, že na sebe můžu bejt pyšná. Poslední část dnešního dne byla velmi dojemná. Teda alespoň pro mě. Každej sme dostali papír s hodnocením za celou tu dobu SEP trainingu. Vlastně zjitíte, že vás každej den důkladně sledujou. Jak vypadáte, jak se chováte, jak se zapojujete..No a pak sme jeden po druhym chodili k Nikki do místnosti a jednotlivě to s náma probírala.
Byly tam 4 hlavní odvětví, co hodnotili. Maximální ohodnocení bylo 3 body. V každym sem měla tři až na teamwork, kde jsem měla 4. Nikki mi řekla, že mi udělili extra bod (kterej moc často neudělujou, jako další ho měl už jen Orest), protože jsem prokazovala extrémně excelentní(tak to bylo v těch papírech napsaný) schopnosti v komunikaci s ostatníma jak v krizových situací tak mimo nich a díky tomu mohl tým překonat obtíže a v návaznosti na to uspět ve splnění úkolů a dosáhnutí danýho cíle. No můžu vám říct, že sem měla na krajíčku. Na závěr pak při loučení s trenérama skoro všichni brečeli a moje slzný kanálky taky byly vteřiny před zhroucenim.
No a tim skončilo náročný SEP a mě zase konečně začne život. Měla jsem v plánu jít dneska do Mall of Emirates a koupit si za odměnu něco hezkýho. Už mi na to, ale síly nestačí. Nákupy tady jsou velmi náročný. Všechno je tu ve velkym takže to zabere spoustu času a úsilí. Těšila jsem se, že si i konečně po tejdnu uvařim, ale bežela jsem zase dát kuře zpátky do mrazáku, protože si teď zkrátka užívám ten pocit nic nedělání, kterej sem za poslední dva tejdny opravdu moc nezažila.

Narozeninový překvápko pro Tatianu
Moje vítězný kafe
To sme byli ještě vysmátý ( před požárem)
Weeeee
<3 <3 <3 <3
Byla celkem studená
Klouzačka byla strašná sranda

To je zatim všechno. Mějte se krásně a nemějte podzimní deprese.
XOXO
















                              







1 comment:

  1. Hezký :) Jsem ráda, že ti to zatím jde tak hladce. V ČR už listí ze stromů mizí pekelnou rychlostí..

    ReplyDelete